Povídka vyšla poprvé v časopise Psychologie Dnes a podruhé v Krimi jedním dechem. Kromě toho taky úspěšně neuspěla u porot dvou literárních soutěží.
Ukázka z povídky:
„Bude to vaše identická kopie, jak co do vzhledu, tak psychických funkcí. Zkusili jsme u minulé generace klonů to zbytečné duševno trochu osekat, ale nedělalo to dobrotu. Tak jsme přistoupili k tomu, že psychiku necháváme jak je, jenom přisypem trochu poddajnosti a pracovitosti,“ řekl servisní technik klonovací farmy Supercopy Dealering.
„Počkejte, jak – víc pracovitosti?“ nafoukl se Karel.
„Je to obvyklá praxe,“ stál si technik na svém, „proč byste taky jinak potřebovali klona, že?“
„No netvař se tak, vždyť je to pravda,“ popíchl otce syn Jonáš, „v zaměstnání si to za ty roky dotáh’ tak vysoko, že tvou funkci už skoro nemůže nahrazovat automat.“
„No dovol?!? Od někoho, kdo se v jednatřiceti místo pořádný práce živí roezsíláním spamových mailů, to sedí!“ zafuněl Karel.
„Je to dobře placená a tvůrčí činnost,“ odsekl syn, „navíc mám těsně po maturitě.“
Loading ...
