Posted on by Petra Štarková

Emoce u malých sportovců: co dělat, když dítě prohrává?

Prohra je součást sportu – ale pro dítě to často znamená něco úplně jiného než pro dospělého. Zatímco my víme, že ne každý zápas může dopadnout vítězstvím, malé děti často prožívají prohru velmi intenzivně: pláčou, zlobí se, stydí se, nebo se raději stáhnou.

Pro rodiče a trenéry bývá těžké vědět, jak správně reagovat. Pojďme se podívat na to, co dětem v těchto chvílích opravdu pomáhá.

1) Dovolte dětem jejich emoce – nejsou problémem

Je normální, že dítě po prohře:

  • pláče,

  • je smutné,

  • zlobí se,

  • nechce mluvit,

  • běží pryč.

To není rozmazlenost.
To je přirozená reakce na ztrátu očekávání.

Děti potřebují vědět, že jejich pocity jsou v pořádku.
Můžete říct:

„Vidím, že tě to mrzí. To je úplně v pořádku.“

Krátká věta, která dítěti dovolí se nadechnout.

2) Netlačte na rychlé zklidnění – děti se potřebují vybouřit

Rodiče často říkají:

  • „Neřvi, nic se nestalo!“

  • „Uklidni se!“

  • „To je jen hra!“

Jenže pro dítě to „jen hra“ není — je to svět, do kterého investovalo energii a nadšení.

Lepší je dát mu chvilku a zkusit:

  • sednout si vedle něj v tichu,

  • nabídnout pití,

  • vzít ho stranou od lidí.

Dítě si tak vytvoří bezpečný prostor, ve kterém se může zklidnit vlastním tempem.

3) Mluvte o prohře až tehdy, když emoce opadnou

Pod vlivem silných emocí se děti neučí — jen reagují.

Až bude dítě klidnější, můžete říct:

  • „Co ti dneska pomohlo?“

  • „Co bychom příště zkusili jinak?“

  • „Co se ti povedlo, i když jste nevyhráli?“

Děti tak získají zkušenost, že prohra není konec, ale součást růstu.

4) Oceňujte snahu, ne jen výsledek

Dávejte důraz na proces, ne na skóre.

„Líbilo se mi, jak ses snažil.“
„Dneska jsi hrál opravdu férově.“
„Bylo vidět, že ses nevzdal.“

Taková věta pomáhá dítěti budovat vnitřní sebevědomí, které není závislé na tom, jestli vyhraje nebo prohraje.

5) Pomozte dětem pojmenovat, co cítí

U menších sportovců stačí drobná navigace:

  • „Jsi zklamaný?“

  • „Jsi naštvaný, že to nevyšlo?“

  • „Chybíš si, protože jsi mohl dát gól?“

Děti, které rozumí svým emocím, je dokážou lépe zvládat.
A to se hodí nejen ve sportu.

6) Příběhy pomáhají dětem vidět, že v tom nejsou samy

Když dítě prohraje a cítí se špatně, často si myslí, že je jediné na světě, komu se to děje.
Příběh, ve kterém hrdina řeší podobné emoce, mu pomůže pochopit:

  • že je to normální,

  • že se to děje i ostatním,

  • že se to dá zvládnout,

  • že i po těžké chvíli může přijít radost.

Takovou podporu najde třeba v knize Tom dává gól, kde malý sportovec prožívá úspěchy i pochybnosti a učí se zvládat vlastní emoce.

⭐ Tip pro rodiče a trenéry

Když dítě prohrává, nehledejte dokonalé rady — stačí mu být nablízku, dát mu čas a ocenit jeho snahu.

Pokud chcete dětem přiblížit sportovní emoce srozumitelně a laskavě, může vám pomoct příběh Tom dává gól.

👉 Přečíst více o knize: Tom dává gól

Přečtěte si také:

Jak sport pomáhá dětem budovat sebevědomí