K čemu jsou dobré knižní recenze (a proč je nebrat jako tragédii o třech dějstvích)
Většina autorů má na začátku jednoduchou představu: čtenář si přečte recenzi, když je kladná, knihu koupí, když je záporná, nekoupí. Takže ve chvíli, kdy vám někdo knihu takzvaně “zhejtuje”, nastupuje zoufalství. Zbytečně. Protože realita je mnohem zajímavější — a pro marketing knih často výhodnější.
1) Hodnocení není hlavní funkce recenze
Jasně, recenze hodnotí. Ale v praxi se mnohem častěji děje tohle:
Recenze knihu zviditelní. Čtenář si odnese dojem, náladu a informaci, že kniha existuje.
A to je zásadní rozdíl. Kniha se nekupuje jen „protože má na databázi 90 %“. Knihy se kupují, protože:
-
člověk má pocit „to je přesně pro mě“,
-
něco ho zaujme (téma, prostředí, postava),
-
knihu už někde zahlédl a je mu povědomá.
2) Dosah: Google ukáže recenzi i lidem, kteří ji nečtou
Typická situace: někdo hledá třeba „kniha o dinosaurech pro děti“.
Ve výsledcích Googlu mu vyskočí odkaz na recenzi s krátkým úryvkem (tři řádky pod odkazem). Ten člověk si často recenzi vůbec neotevře — ale kniha se mu uloží do hlavy.
A pak:
-
ji uvidí v knihkupectví,
-
zahlédne ji v e-shopu,
-
narazí na ni na sítích,
…a v tu chvíli má výhodu: už ji „zná“.
Tohle je jeden z největších skrytých přínosů recenzí: budování povědomí přes vyhledávání.
3) Dosah: na sociálních sítích často fungují jen nadpisy a popisky
Hodně lidí vidí recenzi jen při scrolování. Nepřečtou si tedy celý text. Spousta lidí:
-
přečte jen nadpis,
-
mrkne na úvodní věty nebo slogan
-
vidí obálku,
a dál už nic.
Ale i to stačí. Vzniká tzv. „známost značky“ — člověk nezareaguje hned, ale až později.
4) Nejvíc ovlivňuje recenze komunitu recenzenta
Když má recenzent vlastní čtenářskou základnu, recenze funguje nejsilněji uvnitř jeho komunity.
Stálí čtenáři jeho blogu/IG profilu často:
-
sledují jeho vkus,
-
berou ho jako filtr,
-
rozhodují se podle toho, co doporučí (nebo naopak „ztrhá“).
Paradoxně: i „ztrhaná“ kniha se může prodávat, protože některé čtenáře právě takový typ knih láká — nebo jim recenzent prostě nesedí.
A není výjimkou vidět u tvrdě kritizovaných knih komentáře typu:
„Koupil/a jsem si to a mně se to líbilo.“
5) Databáze a hodnocení: důležité hlavně na začátku
Recenze a hodnocení na databázích (Databáze knih, Goodreads apod.) mají velký smysl hlavně tehdy, když má kniha zatím málo vlastních hodnocení.
V tu chvíli i několik recenzí:
-
zvyšuje důvěryhodnost,
-
pomáhá algoritmům a doporučování,
-
dává knize „sociální důkaz“ (že ji někdo čte a řeší).
Co si z toho vzít jako autor
Knižní recenze není jen verdikt „pro nebo proti“. Je to hlavně:
-
viditelnost v Google i na sociálních sítích
- lidé zjistí, že nějaká vaše kniha existuje a udělají si na ni názor – často podle toho, co recenzent napíše
-
opakované připomenutí knihy
-
důvěryhodnost přes databáze
-
doporučení v komunitě recenzenta – to bych vyzdvihla hlavně
A někdy platí jednoduchá marketingová pravda:
největší efekt recenze se neodehraje v den zveřejnění — ale v týdnech a měsících potom.
Přečtěte si také:
Psychologický román – proč nás baví příběhy o lidské duši