Jak doma pracovat s dětmi s ADHD a knihou Můj brácha Tornádo
Může tahle knížka pomoci porozumět dítěti s ADHD?
Jsem autorkou knihy Můj brácha Tornádo, která otevírá téma pozornosti, hyperaktivity a impulzivity dětsky srozumitelně a bez moralizování. Rodiče i učitelé se mě často ptají, jak s touhle knížkou doma pracovat, aby dětem i dospělým opravdu pomohla. Tady je pár jednoduchých bodů z praxe:
Společné čtení knihy
Čtěte spolu a nahlas. A po malých částech. Tak, aby to dítě stihlo vstřebat a pochopit. Ujistěte se, častěji a po menších celcích, že děti ví, co četly. Dítě s ADHD často ztratí na chvíli pozornost a pak už neví, co se v příběhu stalo, nebo si tím není jisté. Pro okolí to obvykle vypadá, jako že se nudí nebo o knihu nemá zájem. Když ale spolu častěji převyprávíte, kam jste v příběhu dospěli, bude to mnohem lepší.
Zastavujte se u scén, kde je „tornádo“ vidět – rychlé reakce, skákání do řeči, zapomínání. Ptej se: „Kde bys to měl podobné? Co ti tehdy pomohlo?“ Děti často samy pojmenují, co jim dělá potíž.
Vytváření prostoru pro otázky
Po dočtení kapitoly dejte dítěti čas. ADHD hlava jede rychle – otázky přijdou klidně až za hodinu. Vraťte se k nim, klidně nad večeří. Odpovídejte stručně a věcně.
Identifikace s postavami
Děti při čtení této knihy samy rychle poznávají, že problémy, se kterými se potýká hlavní hrdina Jonáš, mají i ony samy. To je dobré téma k rozhovoru: dobré je dětem říct, že za svou hyperaktivitu a horší soustředění nemůžou – ale že s tím jde něco dělat. Ostatně, i Jonáš se postupně učí své problémy zvládat, rozpoznat své silné stránky a využít je. Stejně jako se to mohou učit i vaše děti.
Vysvětlování, jak funguje mozek s ADHD
Jednoduché vysvětlení funguje nejlíp: „Tvůj mozek je rychlík. Umí spoustu skvělých věcí, ale občas musí víc brzdit. Učíme se, jak na to.“ Přidejte konkrétní projevy (rychlá řeč, zapomínání úkolů, vrtění) i to, co pomáhá.
Důležitost empatie i pravidel
Připomínejte sourozencům i prarodičům: jinakost není rozmazlenost. Na druhé straně je ale potřebné i ty “odlišné” děti vést k tomu, že i ostatní mají své potřeby, že i ony musí plnit úkoly, pomáhat ostatním a že mají moc to dokázat.
Jak z knížky vytěžit maximum (rychlé tipy)
1) Netlačte na pilu, nepřehánějte
Na začátku kapitoly si řekněte, co jste se dočetli minule a kolik toho přečtete dnes. Může vám pomoci třeba i časovač (5–10 minut soustředění, pak jdeme dělat něco, co dítě baví).
2) Pohybové pauzy
Krátká přestávka mezi odstavci – 10 dřepů, protažení, napití. Dítě se vrátí klidnější a zvladatelnější.
3) Mikroúspěchy
Každá maličkost = minicíl. Příklad: „Dneska zkusím počkat, až domluvíš.“ Po splnění malá pochvala, ne věcná odměna – posilujeme vnitřní motivaci.
6) Není to lenost
Připomínejte si: problém v chování ≠ charakterová vada. Je to dovednost, kterou se učíme – stejně jako vázat tkaničky.
Témata k rozhovoru po kapitolách (pro starší děti)
-
Impulzivita: „Kdy ses rozběhl dřív, než jsi stihl přemýšlet?“
-
Kamarádství: „Co by sis přál, aby kamarádi věděli o tvém ‚mozku‘?“
-
Soustředění: „Kde se ti soustředí nejlíp – u stolu, na koberci, na míči?“
-
Sebehodnota: Najděte během dne moment, kdy se dítěti něco povedlo. Pojmenujte to přesně.
Malé domácí pomůcky inspirované příběhem
-
Krabička „první pomoci“: antistresová kulička, papír na čmárání, pití, kartička „potřebuju pauzu“.
-
Ranní checklist: 3–5 obrázků – zuby, tričko, svačina, aktovka, boty.
-
Večerní „odlož myšlenky“: sešit na zářící nápady, které počkají do zítřka.